Hra o trůny je fenomén, který, minimálně co se týče jeho televizní podoby, skončil před dvěma lety. Tak jako si jej seriáloví nadšenci mohou zpětně užívat na streamovacích platformách, i příznivci dobrého pití mají stále šanci ochutnat whisky, která se v době seriálu zrodila. Dnes to bude, se seriálem marketingově propojená, speciální edice Lagavulinu.
Když pomineme obecně známý fakt, že se knižní Game of Thrones nechala v několika aspektech inspirovat historií Skotska, pro natáčení seriálu nebyla tato země nikterak zásadní. Z velkého počtu natáčecích lokací se zde nacházela pouze jediná, a to hrad Doune ve Stirlingu (Zimohrad v první sérii).
To ovšem několik velkých výrobců skotské whisky neodradilo v tom, aby o sobě dalo ve spojení se silnou seriálovou značkou vědět. Tak vznikla série devíti lahví speciální Game of Thrones edice. Sedm z nich graficky zastupuje sedm království, které se utkaly v boji o železný trůn. Lahve mají unifikovaný vzhled, ovšem se znaky a motty jednotlivých královských rodů. Speciální černá lahev Obanu je věnovaná Noční hlídce, poslední lahev pak odkazuje na šestici sjednocených království. Tu palírna Mortlach naplnila 15letou whisky, a jedná se tak o nejstarší lahev série. Vedle ní se už jen dva výrobci pyšní stářím své whisky na obalu. Konkrétně jde o Royal Lochnagar 12letý a dnes recenzovaný Lagavulin 9letý.
Pár informací na začátek
Palírna: Lagavulin
Název: House Lannister, Game of Thrones Special Edition
Stáří: 9
Obsah alkoholu: 46%
Filtrace: neuvedeno
Region: Isla of Islay
Lagavulin je jedním z nejznámějších představitelů whisky ostrova Islay, který je znám pro poměrně širokou produkci rašelinové whisky. Ta sice nesedí každému, kdo to ale myslí s whisky vážně, měl by do tohoto světa minimálně nehlédnout. Konkrétně s Lagavulinem nešlápnete vedle. Díky své přes 200 let dlouhé tradici vědí, co dělají, zároveň dbají na vysoký standard svých produktů. Základní řady jsou konzistentní a co bych vyzdvihnul je, že na každé lahvi vyčtete její věk.
To ale neříkám proto, že bych diskriminovat mladé whisky. I mezi nimi mám své černé koně. Osobně ale beru stáří uvedené na lahvi jako jednu ze známek vyššího standardu. Proto je mi např. sympatický počin palírny Ardbeg, která na svou Wee Beastie edici hrdě uvedla číslovku 5, a já se nemůžu dočkat, až ji vyzkouším.
Ale zpátky k Lagavulinu. Jak si stojí Game of Thrones edice vedle zavedených řad? Pokud vám 16letá, či 8letá verze sedla, měli byste si přirozeně pochutnat i na 9leté. Jsou tam sice menší rozdíly, dané především délkou zrání, svůj původ ale nezapře. Drobné „ale“ tu ovšem je. Lagavulin se lvem na etiketě je totiž, minimálně zpočátku, trochu divočejší pití.
Ochutnávka
Barva: jantarová
Vůně: rašelina!, vanilka, sultánky, pomeranč, hnědý cukr, skořice, plná a kořeněná
Chuť: mohutná, zpočátku trochu divočina, zkaramelizovaný třtinový cukr, dub, rašelina, citrusy
Zakončení: velmi dlouhý dozvuk, dub, citrusy, rašelina, uzená slanina
Po přidání vody: vůně se krásně zakulatí, je znatelně ovocnější, sladší. Chuť se zklidní, sladké a dubové tóny se lépe doplňují s těmi nádherně kouřovými, pro vychutnávání skutečný zážitek.
Důvod, proč mám Lagavulin obecně tolik rád je ten, že i když je to whisky rašelinová, nechce vás svou kouřovou chutí utlouct do bezvědomí. Pokud si dáte s vychutnáváním načas, věnuje vám štědrou porci sladkých a ovocných tónů, které se s kouřem spojí v jednom harmonickém celku. Konkrétně Game of Thrones edice od vás ovšem bude vyžadovat ve srovnání s léty prověřenými základními řadami ještě drobátko trpělivosti navíc. Jestli totiž něco opravdu vystihuje můj pocit z 9letého Lagavulinu, je to ono motto rodu Lannisterů „Hear me Roar“ na lahvi. Dáte-li si sklenku rovnou po nalití, připravte se na to, že budete muset toho řvoucího lva v ústech hodně krotit. Pokud si ale do whisky přikápnete vodu a počkáte si pár minut, chutě se krásně zharmonizují a zakulatí.
Ale pozor, nekapejte si vodu hned do první sklenky jen proto, že jsem se o tom pozitivním způsobem zmínil. Obecná rada zní vyzkoušet každou whisky nejprve tzv. neat, tedy čistou bez jakékoli přísady, či ledu. Teprve až se s ní seznámíte, začněte velmi opatrně (ne více než pár kapek) s vodou, ideálně nechlorovanou filtrovanou. Tak zjistíte, jaký stupeň ředění vám vyhovuje nejvíce. Ono krocení takového divokého neat Lagavulinu 9y v ústech je svým způsobem taky zážitek, a možná ho budou někteří z vás upřednostňovat. Bude vás spíš menšina, ale já bych se do ní hlásil.
Pokud jste četli můj článek Jak jsem začal mít rád whisky znovu a znovu, víte, jak mě 16letý Lagavulin pozitivně ovlivnil na mojí cestě za poznáním whisky. Někdo by proto mohl polemizovat o objektivitě dnešního textu. A já bych se o tom ani moc nepřel. Ona totiž prakticky žádná ochutnávka není stoprocentně objektivní. Každého chuťová paleta je individuální, kultivovaná variabilitou vyzkoušených chutí, dokonce emocionálně zabarvená z důvodu čichové paměti. Proto spíše než překládat nějakou absolutní pravdu se ji ve svých článcích pokouším hledat. A protože se říká, že pravda se ukrývá na dně lahve, i toto jsem připraven v rámci své mise ověřit. Jen co z ní vyklepu poslední kapky Lagavulinu. Kdybych tentokrát nic nenašel, nevadí. Na polici čekají ještě dva pokusy.