Vedle zážitků turistických a kulturních jsem se při své druhé návštěvě Skotska rozhodl zaměřit i na ty kulinářské. V první řádě jsem chtěl samozřejmě vyzkoušet haggis – tradiční Skotský pokrm, konzistencí připomínající náplň jelita, jehož hlavními ingrediencemi jsou ovčí vnitřnosti, ovesné vločky, cibule, koření, vývar a lůj. Dušené vnitřnosti se pomelou s ostatními ingrediencemi a uvaří napěchované v plastovém obalu, moderní náhradou dříve používaného zvířecího žaludku. Servíruje se s gravy omáčkou, a tzv. neeps a tatties. Tatties je klasická bramborová kaše, neeps je kaše tuřínová. Ač popis jídla nemusí znít pro všechny lákavě, já jsem si jeho chuť okamžitě zamiloval. Zážitek lze povýšit popíjením whisky, což můžu z vlastní zkušenosti potvrdit.
Ten haggis jsem si po několika dnech strávených v Highlands, prochozeném Edinburghu a vystáté frontě před restaurací vyloženě zasloužil. Pomalu jsem dojídal zbytky výborné, avšak nevelké, porce a uvažoval, jak si útulného prostoru restaurace užít o něco déle. Spěchat zpátky do podchlazeného centra se mi za nic na světě nechtělo. Všimnul jsem si číšnice, která opodál servírovala skvěle vypadající dezert. Vypadal jako šlehačkový pohár s malinami, servírovaný v pivním sklenici o objemu půl pinty. Normálně bych si dal další pivo, ale ovlivněn nově objevenou chutí Skotska, dostal jsem chuť vsadit na další. Řekl jsem si o menu a z popisků u cca pěti nabízených dezertů odhadnul, který z nich mi před deseti minutami padnul do oka. Byl jsem připravený říct si o tradiční skotský cranachan. Tedy přesněji řečeno, byl jsem připravený ukázat na ono slovo v menu. Za těch pár dnů ve Skotsku jsem poznal, že většina názvů tu vychází z Gaelštiny a pokusit se je vyslovit anglicky, vytvoříte maximálně tak jazykový patvar, který nemůže být správné výslovnosti vzdálenější. Objednávka proběhla úspěšně a určitě bych tu o ní nepsal, kdyby úspěchem neskončila i ochutnávka. „Kraňagen“, jak se název onoho dezertu vyslovuje, mě nadchnul…
Ne, nechoďte teď shánět ovčí vnitřnosti na haggis. Krom toho, že by se vám to v našich podmínkách pravděpodobně nepovedlo, ušetříte si taky hodně času v kuchyni. Pokud chcete haggis vyzkoušet, doporučuji se poohlédnout po nějaké specializované prodejně, či restauraci, případně si udělat výlet do Skotska. Pro dnešek rovnou přeskočme na druhý chod. Cranachan totiž zvládnete doma levou zadní. Že na poháry moc nejste? A co když vám řeknu, že jeho tajemstvím je krém vyrobený ze šlehačky, whisky a medu. Lepší?
Cranachan
Prohlédnete-li si internet, jednotlivé recepty na cranachan se co do množství surovin poměrně liší. Proto si při jeho výrobě nic neodměřuji a spoléhám se spíš na cit. Když to uděláte podobně, věřte, že nic nezkazíte. Jediná věc, na kterou je potřeba dát si pozor je, nepřehnat to v krému s whisky. O tom ale dále.
Ingredience:
- Šlehačka – jedná se o hlavní ingredienci, takže množství si odvoďte od toho, kolik jí sníte. Pokud koupíte 200 ml balení, pro dva lidi ideál. 250 ml krabička se dá rozdělit i mezi tři.
- Maliny – čerstvé jsou samozřejmě nejlepší, s mraženými to ale taky půjde.
- Whisky – na chuti záleží, takže doporučuji nějaký nepředražený single malt. Může být i rašelinový, ale raději jen slabě. Ardbeg nechte na polici.
- Ovesné vločky.
- Med (tekutý).
Postup:
- Ušlehejte šlehačku, pokud možno do hladké lehké konzistence (ne do betonu, jako se to povedlo mně).
- Lžící či stěrkou vmíchejte do šlehačky trochu medu a whisky. Obojího opravdu jen velmi málo. V případě whisky bych začal s malým panákem na krabičku šlehačky. Když to přeženete, krém bude takový těžce nahořklý, jednoduše ne dobrý. Podobně šetřete s medem, který má chuť jen sladce vyvážit. Chce to zkoušet. Platí klasická kuchařská rada, že přidat můžete vždycky.
- Ovesné vločky opražte na suché horké pánvi. Měly by získat takovou ořechovou vůni. Zase platí to nepřehnat. Tmavě hnědé už jsou spálené.
- Připravte si sklenici. Pokud chcete, můžete nechat po vnitřní stěně stékat trochu medu. Vrstvěte na sebe šlehačkový krém, maliny a opražené vločky. Docílíte dvou nebo tří vrstev podle velikosti/tvaru použité nádoby a množství surovin. Nahoře jednoduše dozdobte tím, co vám zbude.
Jak vidíte, cranachan není žádná věda. Pokud se vám podaří vyvážit chuť krému, věřím že si ho zamilujete. Tak co, jdete do toho?