Ne, název tohoto článku opravdu není snahou o laciný marketing s použitím mého jména. Ani si neumíte představit, kolikrát jsem ve svém životě slyšel ono: „Pijeme s Mírou!“ Lidé to jednoduše říkají rádi. Když upozadím fakt, že pro mě tento hojně opakovaný vtip přestal být vtipem už před patnácti lety, nakonec ve mě stejně převládne radost, že si lidé ještě pamatují moje jméno, tedy že míra intoxikace alkoholem ještě nedosáhla stavu dočasné amnézie.
Tento příspěvek plánuji jako první, a zároveň nejvíce informativní, z trojice článků zabývajících se tím, jak pití ovlivňuje naše zdraví. Bude se zabývat fyzickým zdravím, přičemž protentokrát vynechám problematiku životosprávy, ke které se hodlám, stejně jako k vazbě na psychické zdraví, vrátit někdy v budoucnu. Kdybych měl tomuto článku vybrat nějaký podtitul, zněl by: „Je zdravější vychutnávat kvalitní whisky, než se upíjet do bezvědomí (čímkoli, a to včetně whisky).“
Může mít whisky léčebný účinek?
Jsme jedním z nejvíce pijících národů na světě. Při rozhovorech s cizinci často říkám, že je pro Čechy pití něco jako národní sport, což považuji za poměrně trefné tragikomické přirovnání. V našich krajinách se často bere výdrž v pití jako znak síly, přičemž zdravotní dopady jsou bagatelizovány, ne-li ignorovány. Emoce nezajímají argumenty. A pro názorný příklad opravdu nemusím chodit daleko. Já sám jsem v jedné fázi života pil docela hodně, a když je příležitost, dokážu se na ty chvíle velmi rychle rozvzpomenout. Proto tady teď ani nehodlám natvrdo psát, abyste s pitím sekli. Jsem přesvědčený, že by to mělo dokonce naprosto opačný účinek. Místo toho vám představím několik faktů a studií rozebírajících dopady konzumace whisky na organismus a nechám plně na vás, jak s nimi naložíte. Pokud chcete, klidně si můžete ke čtení nalít. Jedna sklenka whisky totiž vašemu zdraví dokonce prospěje. Toho si byli koneckonců vědomi už dávno před námi.
Skotští Galové používali pro whisky výraz „uisge beatha“, což se dá přeložit, jako voda života. Jedná se o stejné označení, jako latinské „aqua vitae“, obecně označující destilát s vyšším obsahem alkoholu. Někdy se můžete setkat s analogickým zápisem uisce beatha, typickým pro Gaelštinu Irskou. S rostoucí spotřebou alkoholu si lidé zvykli používat zkráceně jen výraz uisge, resp. uisce, jehož poangličtěním vzniklo slovo whisky, resp. whiskey. Toto pojmenování reflektovalo víru v léčivé účinky nápoje.
Ve Skotsku 16. století byla whisky prodávána lékárníky za účelem zpomalování stárnutí a léčby kloubů, v Americe byla během prohibice předepisována jako lék na vysoký krevní tlak, zápal plic a tuberkulózu. Otázka je, jak převést lékařské poznatky z historie do moderního světa. Na jedné straně vidíme vztyčený prst Světové zdravotnické organizace, kategoricky varující prakticky před jakoukoli konzumací alkoholu. Na straně druhé máme zafixováno, že občasné dávky ne úplně zdravého jídla a pití umí organismus zdravého člověka celkem jednoduše vybalancovat. Nezbývá než otevřít internet a začít hledat. V případě, že se vám do osobního průzkumu nechce, nebo na něj nemáte čas, můžete si ve zkratce přečíst, k jakým závěrům jsem dospěl já.
Co se pozitivního vlivu na lidský organismus týče, nejčastěji se skloňují účinky vína (zejména suchého červeného) a whisky. Hned několik studií (počínaje rokem 1998) potvrdilo, že whisky působí, především díky velkému množství antioxidantů, preventivně na velké množství civilizačních chorob a má pozitivní účinek na funkci životně důležitých orgánů. A dovolíte-li mi malinkou odbočku do Francie, tam se červené víno považuje za jednu z pravděpodobných příčin minimálního výskytu kardiovaskulárních chorob v populaci.
“Slàinte mhath” je výraz starý skotský výraz, který se běžně pronášel při přípitku. V moderním Skotsku stále můžete slyšet jeho zkrácenou verzi “Slàinte!”. Tato fráze znamená v překladu to samé, jako naše tradiční “Na zdraví!”.
Toliko druhá lekce Skotské gaelštiny a s konstatováním, že opravdu pijeme „na zdraví“, se můžeme jít vesele opít… Asi tušíte, že tak jednoduché to nebude. Ve všech zmíněných studiích, vyzdvihujících pozitivní účinky whisky, totiž nepřekvapivě hraje kritickou roli jeho množství. Pokud jste se tedy už chopili lahve s tím, že se půjdete „léčit“, pojďte ji ještě na chvíli odložit a seznámit se s pojmem nízkorizikové množství alkoholu.
Doporučení státních zdravotních ústavů
Za nízkorizikové množství alkoholu se považuje takové, které nemá negativní dopady na uživatele, či jeho okolí. Záměrně se neoznačuje slovem “bezpečné”, protože za jedinou bezpečnou dávku alkoholu se obecně považuje žádná. Nízkoriziková dávka není stanovena žádnou nadnárodní institucí, a tak se v jednotlivých zemích liší. Státní zdravotní ústav pro Českou republiku rozlišuje přijatelnou výši zkonzumovaného ethanolu zvlášť pro muže a ženy. U žen se jedná o 16 g ethanolu na den. Takové množství odpovídá jednomu půllitru piva, 200ml sklence vína, či dvěma malým panákům 40 % alkoholu. Pro muže se pak uvádí hranice 24 g ethanolu, tedy 1,5násobek množství alkoholu doporučeného ženám. Dále se doporučuje minimálně dva dny v týdnu plně abstinovat. Denní doporučenou dávku se připouští příležitostně překročit, ne však nad hranici 40 g ethanolu.
Čistě pro srovnání, v Anglii se doporučení udává formou jednotek vypitých za týden, přičemž v přepočtu se nedoporučuje týdně vypít více, než 6 pint (1 pinta = cca 0,473l) piva, resp. 7 sklenic vína, resp. 14 malý panáků 40 % destilátu. Uvedená množství jsou v tomto případě stejná pro obě pohlaví.
Doufám, že jste se teď automaticky nezařadili do škatulky “beznadějný případ” z pocitu, že se pravidelné nadměrné konzumace neumíte, popřípadě nechcete vzdát. Zkuste minimálně dočíst. Třeba si v textu najdete něco, co bude stát alespoň za úvahu. Za sebe mohu říct, že i když zvládnu na posezení zkonzumovat poměrně velké množství alkoholu, už 3 měsíce jsem neopustil vychutnávací režim, kdy si během večera vystačím s jednou až dvěma 25ml sklenkami whisky, podle toho, co dalšího přitom dělám, případně kolik mám času. Nechci si tady ale hrát na nějakého šampiona v sebekontrole. Proto doplním, že mi k tomu dopomohly i vnější okolnosti, konkrétně covidový lockdown. Nejen zavřením hospod, ale také donucením myslet na potenciální nástrahy špatné životosprávy v čase, kdy najednou až moc sedíte doma. Největší motivací ovšem bylo přesvědčení, že alkohol, který držím v ruce, stojí za to nejen pít, ale i zkoumat.
Studie
V následujících odstavcích zmíním konkrétnější závěry studií potvrzujících příznivé účinky whisky na lidský organismus. Konzumentem je v nich vždy rozuměn dospělý člověk, který není v užívání alkoholu omezen svým zdravotním stavem či užívanými léky, množství zkonzumovaného alkoholu nepřesahuje nízkorizikovou hranici. Při jejím překročení nejenže žádný zdravotní benefit nezískáte, naopak se vystavujete nesrovnatelně vyššímu riziku.
Krevní oběh
Srdeční selhání může mít několik příčin. V České republice je nejčastější z nich ateroskleróza věnčitých tepen, která často bývá sekundárním jevem obezity, vysokého cholesterolu, diabetu, hypertenze, či metabolických poruch. Na prevenci většiny z výše uvedených onemocnění má whisky pozitivní vliv. Její příznivý účinek na snížení počtu kardiovaskulárních chorob byl zaznamenán v odborné literatuře již od 15. století. Úlohou moderní medicíny bylo její přímý vliv potvrdit, což se jí podařilo díky objevu polyfenolů. Polyfenoly jsou antioxidanty rostlinného původu obsažené ve whisky, které zvyšují množství dobrého cholesterolu, tzv. HDL, v krvi, přičemž množství špatného, LDL, naopak snižují. Dalším velkým pozitivem je také snižování množství triglyceridů, které přispívají ke kornatění tepen. Jejich vysoká hladina v krvi může být způsobena některými zdravotními problémy, ale také nadměrným množstvím kalorické stravy, tuků a tady pozor – nadměrnou konzumací alkoholu.
Whisky také přispívá k ředění krve, a tím snižuje riziko tvorby krevních sraženin, které mohou člověka bezprostředně ohrozit na životě ucpáním přívodu krve do životně důležitých orgánů. Právě snížení rizika trombózy, resp. embolie, společně s podporou dobrého cholesterolu, dokáže snížit riziko mrtvice až o padesát procent. Nadměrné pití toto riziko naopak zvyšuje.
Studiemi bylo také prokázáno, že malým množstvím jednoduchých cukrů whisky reguluje hladinu inzulínu a glukózy v krvi, a tím až o 40 procent snižují šanci, že budete trpět cukrovkou. Zde se ale opravdu bavíme jen o prevenci. Pokud jste v situaci, kdy už diabetes máte, konzumace jakéhokoli alkoholu, tedy i whisky, se nedoporučuje. A i když nerad, i tady musím dodat, že vysoká spotřeba alkoholu riziko diabetu zvyšuje.
Imunitní systém a záněty
Další příznivým antioxidantem obsaženým ve whisky je kyselina ellagová, která slouží tělu jak preventivně posilováním imunity, tak i protizánětlivě. Nadměrné pití alkoholu naopak imunitu narušuje, zhoršuje obranu těla před infekcí, přispívá k poškození orgánů, či špatnému zotavení po poranění tkáně.
Pro mnohé bude možná překvapením, že kyselina ellagová snižuje riziko rakoviny, ničením rakovinotvorných buněk a volných radikálů, nepřímo pak svým působením proti různým zánětům v těle. Naopak ale existují studie, poukazující na spojitost nadměrné konzumace alkoholu a vzniku rakoviny.
Protizánětlivé účinky se ale hodí i když dojde na tak banální problémy, jako je klasické nachlazení, či bolest v krku. Typický skotský nápoj pro boj s chřipkou a nachlazením, pocházející z 18. stolení, Hot toddy je dodnes populární, a to nejen jako lék, ale pro svůj historický původ jako alternativa koktejlu. Existuje několik variant tohoto nápoje, klasika je ale mix whisky, medu a citronové šťávy, který je zalitý horkou vodou, většinou dochucený skořicí, či anýzem. Zde whisky pomáhá přímo díky kyselině ellagové, ale zároveň i nepřímo tím, že alkohol rozšiřuje cévy a usnadňuje tak boj s infekcí a sám o sobě podporou uvolňování hlenu, podpořený také anestetickými vlastnostmi medu a citronu. A pokud vás k tomu všemu bolí v krku, whisky obsažená v nápoji působí i antisepticky.
Mozkové choroby
Výsledky studie z roku 2003 říkají, že u lidí, kteří konzumují whisky v množství jedné až šesti sklenek týdně je sníženo riziko demence (až o 50 procent) a Alzheimerovy choroby. Tuto informaci ale prosím berte s velkou rezervou. K tomuto tématu ještě neexistuje dostatek studií, které by tuto hypotézu potvrdily, naopak z běžné lékařské praxe je dostatečně podloženo, že nestřídmé pití riziko těchto chorob exponenciálně zvyšuje.
Malá rada na závěr
Jak určitě dobře víte, pití alkoholu v jakémkoli množství škodí játrům, které jej v těle odbourávají. Mezi jejich nejčastější postižení v důsledku konzumace alkoholu patří cirhóza, kdy dochází k odumírání buněk jater a jejímu nahrazování vazivem, čímž se snižuje jejich funkce. Dalším typickým příkladem je steatóza neboli ztučnění jater, které může v těžších případech vyvolat sekundární zdravotní komplikace.
Z preventivních důvodů se tak určitě vyplatí během popíjení alkoholu hydratovat. Vypít velkou sklenici vody po ochutnávce nám nic neudělá, a játra nám budou za takové pročištění určitě vděčná. Voda má ovšem praktický význam také před a během ochutnávání whisky, protože si pomocí ní neutralizujeme chuťovou paletu v ústech.
Závěrem
Nikdo na světě nám nezaručí dlouhý život a pevné zdraví. Ne každé nemoci dokážeme předejít, či se z ní vyléčit. Některé věci ale ovlivnit můžeme. Od psychické pohody, přes dostatek přiměřeného pohybu až po zdravý způsob stravování. Co se pití alkoholu týče, pro většinu lidí jsou možné dvě cesty. Dobrovolná abstinence je určitě jednou z nich. Vzhledem k tomu, že čtete tento blog, ale předpokládám patříte do skupiny, která se alkoholu vzdát nechce. Pro vás je jedno z nejlepších řešení kvalitní whisky, konzumovaná v nízkorizikovém množství.
Pokud teď ve vás převládá pocit, že vám nízkorizikové množství alkoholu nebude stačit, věřte, že vám rozumím. Vnímám, jakým způsobem je alkohol navázán na sociální život v Česku (aniž bych to chtěl samozřejmě paušalizovat). Vliv na zdraví je jen jeden z mnoha pohledů, kterým se ně něj můžeme dívat a ten většinou sám o sobě neobstojí, necítíme-li přímé ohrožení. V budoucích příspěvcích se budu více či méně zabývat vychutnáváním whisky, při němž je příjem alkoholu automaticky snižování tím, že je celý proces oproti klasickému pití zpomalený. A kdo ví, třeba se mi podaří ve vás probudit tolik zvědavosti, abyste dali zdravějšímu přístupu k pití šanci.
Slàinte!
Poděkování
Abych vám tady, jakožto člověk lékařský nevzdělaný, nenaservíroval nějaký nesmysl, požádal jsem dr. Janu Vitovskou, specialistku na srdeční choroby, o revizi odborné části textu. A ta ochotně svolila. Díky za pomoc, Jani!
Reference
Dent, Susie. 2018. Brewer’s Dictionary of Phrase and Fable (20th edition). Edinburgh : Chambers Harrap Publishers, 2018. 9781473676367.
Duthie, GG. 1998. The effect of whisky and wine consumption on total phenol content and antioxidant capacity of plasma from healthy volunteers. EJCN. [Online] European Journal of Clinical Nutrition, September 30, 1998. [Cited: March 30, 2021.] https://www.nature.com/articles/1600635.
Frey, Maria. 2020. Scotch Whisky Nutrition Facts and Health Tips. verywellfit. [Online] June 30, 2020. [Cited: March 14, 2021.] https://www.verywellfit.com/scotch-whisky-nutrition-facts-and-health-tips-4844515.
Srdeční selhání. IKEM. [Online] Institut klinické a experimentální medicíny. [Cited: March 20, 2021.] https://www.ikem.cz/cs/srdecni-selhani/a-414/.
Co je nízkorizikové užívání? Alkohol pod kontrolou. [Online] Klinika adiktologie 1. lékařské falkulty Univerzity Karlovy a VFN, 2020. [Cited: March 23, 23.] https://www.alkoholpodkontrolou.cz/co-uz-je-zavislost/nizkorizikove-uzivani/.